Falšování lihovin

6.1.15

Falšování lihovin

Ing. Helena Čížková, Ph.D.

 NahoruÚvod

Lihoviny jsou charakterizovány jako alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu; mezi lihoviny se neřadí speciální vícestupňová piva a likérová a aromatizovaná (dolihovaná) vína a naopak u vaječného likéru se připouští minimální obsah etanolu 14 % objemových. Lihoviny mají charakteristické smyslové vlastnosti a vyrábějí se destilací, macerací nebo přidáním látek určených k aromatizaci nebo mísením lihoviny s jinými lihovinami, s lihem zemědělského původu nebo s určitými destiláty. Lihoviny se řadí mezi drahé až luxusní nápoje a zároveň jsou jejich výroba nebo dovoz zatíženy spotřební daní (v současnosti – rok 2017 – 285 Kč za litr čistého etanolu). Z těchto důvodů patří lihoviny celosvětově mezi poměrně často falšované výrobky. Jedná se zejména o následující způsoby falšování:

1. Menší objem výrobku nebo nižší obsah etanolu, než je deklarováno.
2. Falšování původu lihu. Jak vyplývá z nedávné historie (Metanolová kauza 2012) i z dřívějších zjištění, tento způsob falšování lze považovat za obzvláště závažný s ohledem na potenciální nežádoucí účinky možných adulterantů na lidské zdraví, mezi hlavní příklady patří:

   • použití syntetického nebo nepotravinářského (denaturovaného) lihu při výrobě lihovin,

   • náhrada lihu jinou chemickou látkou, např. metanolem,

   • jiný botanický původ lihu, než odpovídá kategorii lihoviny, např. rum musí pocházet z melasy, sirupu nebo šťávy z cukrové třtiny, whisky z obilí nebo kukuřice, vinný destilát a brandy z vína (tj. vinných hroznů), tequilla z agáve.

3. Klamavá deklarace použitého technologického postupu:

   • vydávání řezaných destilátů za pravé destiláty,

   • udávání vyššího stáří lihoviny, případně umělé staření – např. když je smyslových vlastností 10leté whisky namísto zrání v dřevěných sudech dosaženo umělou aromatizací nebo dalšími nepovolenými technikami,

   • přídavek surovin a aditivních látek pro danou kategorii lihoviny nepřípustných (pasterace, dolihování, přislazování, aromatizace, chemická konzervace apod.).

4. Udávání hodnotnějšího zeměpisného původu a klamavé používání zeměpisného označení, které identifikuje lihovinu jako pocházející z území určité země nebo regionu a díky tomu vykazuje určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti (např. Scotch Whiskey, Irish Whiskey, Cognac, Bošácká slivovica, Calvados, Svensk Vodka atd.).
5. Napodobování výrobků známých značek (zneužívání podoby láhve, etikety, názvu nápoje se známými značkami, případně přímé zneužívání známé značky, např. produkce falešné becherovky a dalších lihovin poškozující naše i zahraniční přední výrobce).

 NahoruLegislativní aspekty

Z výše uvedených důvodů jsou lihoviny, jejich výroba a distribuce jak v evropském, tak národním měřítku svázány řadou legislativních opatření, které kromě dalších aspektů mají zajistit rovné podmínky pro všechny poctivé výrobce a prodejce a zamezit klamání spotřebitelů. Z pohledu prevence falšování lihovin jsou zásadní následující dokumenty:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.  110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin;

• zákon č.  61/1997 Sb. , o lihu;

• vyhláška č.  141/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu;

• vyhláška č.  248/2018 Sb. , o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí;

• nařízení Komise (ES) č.  2870/2000 , kterým se stanoví referenční metody Společenství používané pro rozbor lihovin.

 NahoruFalšování vstupní suroviny – lihu

Obecně lze do oběhu uvádět líh kvasný, syntetický, sulfitový a denaturovaný, úkapy, dokapy a přiboudliny. Kvasný líh se dále dělí na líh kvasný surový, bezvodý, rafinovaný a na ovocné a jiné destiláty. Avšak pouze kvasný líh (tj. zemědělského původu) se smí používat k výrobě lihovin a potravin.

Výrazným způsobem falšování lihovin je jejich výroba z denaturovaného lihu. Denaturací lihu se rozumí znehodnocení lihu pro lidskou spotřebu přídavkem nepoživatelné, toxické, zapáchající nebo jinak odpuzující látky. Z přehledu rizikových lihovin Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/lih/Informace/Dbase_rizikove_lihoviny_13_35200.pdf ) vyplývá, že nejčastěji se ve falšovaných lihovinách vyskytují následující denaturační činidla – isopropylalkohol, metanol, denatonium benzoát a jeho degradační produkty. Důvody jsou, jak již bylo uvedeno výše, ekonomické. Na alkoholické nápoje obsahující více než 1,2 % objemových etanolu (s výjimkou tzv. tichých vín) se vztahuje spotřební daň z lihu, která činí 285 Kč za litr čistého etanolu. Denaturovaný líh je od této daně osvobozen. Zpracování denaturovaného lihu (původně určeného pro průmyslové, technické nebo lékařské účely) do lihovin je tak pro nepoctivé výrobce lukrativní, a to i přes nutnost zařazení technologického kroku vedoucího k odstranění nebo eliminaci smyslově výrazných denaturačních činidel (např. pomocí destilace nebo oxidace).

Extrémním, avšak ne zcela ojedinělým příkladem falšování je pak částečná nebo úplná náhrada etanolu jinou chemickou látkou podobných senzorických a chemických vlastností. Vedle čistých chemikálií (metanol) jsou zaznamenány případy zneužití např. kapalin do ostřikovačů (obvykle se jedná o směs etanol + metanol + isopropanol). Příkladem je tzv. metanolové aféra z podzimu roku 2012, kdy v České republice došlo k sérii otrav metanolem způsobených konzumací lihovin z černého trhu, ve kterých byla identifikována až 50% náhrada původního etanolu toxickým metanolem. V důsledku otravy 47 osob zemřelo a přes 100 jich osleplo nebo má jiné vážné trvalé zdravotní následky. Zástupci kontrolních orgánů v té době varovali spotřebitele před konzumací veškerých lihovin, které nesly znaky nelegální výroby, nebo působily podezřele. Jednalo se především o lihoviny:

• bez kolku nebo označení etiketou;

• s podezřením na falešnou etiketu (z kopírky);

• zakoupené na podezřelých místech (např. parkovištích, dálničních odpočívadlech, od podomních prodejců), v prodejnách pofiderního vzhledu a formátu;

• podezřele levné;

• druhu, u kterého bylo falšování zaznamenáno: vodka, tuzemák, slivovice, borovička;

• neznámého nebo anonymního výrobce.

V současné době je možno zkontrolovat legálnost zakoupené lihoviny podle individuálního kódu kolku (kontrolní pásky) a ověřit povinnou registraci deklarovaného výrobce na stránkách celní správy ( https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/RZLInternet.aspx ) . Obdobné případy falšování lihovin a následných závažných otrav metanolem je možno nalézt i v dalších zemích, např. skandály v Itálii (rok 1986), v Bangladéši (1999), v Keni (2000) a v Estonsku (2001).

Na druhou stranu je nutno zmínit, že metanol je v nízkých koncentracích přirozenou složkou řady autentických lihovin vyrobených řádným způsobem. Jeho obsah v lihovinách je závislý na použité surovině a způsobu destilace a obvyklý výskyt metanolu reflektují i legislativní požadavky na jeho maximální povolené množství (tabulka 1). Metanol, přirozeně se vyskytující v lihovinách, vzniká především hydrolýzou pektinů ovoce, které bylo použito ke kvašení.

Tabulka 1: Maximální povolené množství metanolu v lihovinách (nařízení (ES) č. 110/2008)

*kalkulovaný pro obvyklý obsah, tj. etanolu 38 % objemových

** zvýšený obsah metanolu je přirozeným důsledkem složení původní suroviny

 NahoruDalší příklady falšování lihovin

K dalším způsobům falšování alkoholických nápojů patří pro danou kategorii nepovolené postupy stabilizace (např. pasterací nebo dolihováním), nepovolené přídavky ochucujících složek (ovocných šťáv, bylin, bylinných extraktů, koření, přírodních a syntetických…