2.3.3.5
1169/2011, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
Evropská komise
NahoruNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011
ze dne 25. října 2011
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
v souladu s řádným legislativním postupem.
Zatímco:
(1) Článek 169 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Unie má přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření, která přijímá podle článku 114 uvedené Smlouvy.
(2) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je základním aspektem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů jak jejich sociálním a ekonomickým zájmům.
(3) V zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví spotřebitelů a zaručení jejich práva na informace by mělo být zajištěno, že spotřebitelé budou náležitě informováni o potravinách, které konzumují. Volby spotřebitelů mohou být ovlivněny mimo jiné zdravotními, ekonomickými, environmentálními, sociálními a etickými ohledy.
(4) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy v otázkách bezpečnosti potravin je obecnou zásadou potravinového práva poskytnout spotřebitelům základ pro informovaný výběr potravin, které konzumují, a zabránit jakýmkoli praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu se vztahuje na některé aspekty poskytování informací spotřebitelům, zejména za účelem předcházení klamavým jednáním. Vynechání informací. Obecné zásady o nekalých obchodních praktikách by měly být doplněny zvláštními pravidly týkajícími se poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
(6) Pravidla Unie pro označování potravin platná pro všechny potraviny jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování, obchodní úpravy a reklamy na potraviny. Většina ustanovení uvedené směrnice pochází z roku 1978, a proto by měla být aktualizována.
(7) Směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin stanoví pravidla pro obsah a uvádění nutričních údajů na balených potravinách. Podle těchto pravidel je uvádění nutričních údajů dobrovolné, pokud se u potraviny neuvádí výživové tvrzení. Většina ustanovení uvedené směrnice pochází z roku 1990, a proto by měla být aktualizována.
(8) Obecné požadavky na označování jsou doplněny řadou ustanovení použitelných na všechny potraviny za určitých okolností nebo na určité kategorie potravin. Kromě toho existuje řada zvláštních pravidel, která se vztahují na konkrétní potraviny.
(9) Zatímco původní cíle a základní prvky stávajících právních předpisů o označování jsou stále platné, je nutné je zefektivnit, aby se zajistilo snazší dodržování a větší srozumitelnost pro zúčastněné strany, a modernizovat je, aby zohledňovaly nový vývoj v oblasti informace o potravinách. Toto nařízení bude sloužit zájmům vnitřního trhu tím, že zjednoduší právní předpisy, zajistí právní jistotu a sníží administrativní zátěž, a bude přínosem pro občany tím, že bude vyžadovat jasné, srozumitelné a čitelné označování potravin.
(10) Široká veřejnost má zájem o vztah mezi stravou a zdravím a o volbu vhodné stravy podle individuálních potřeb. Bílá kniha Komise ze dne 30. května 2007 o strategii pro Evropu v oblasti zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (dále jen "bílá kniha Komise") uvádí, že nutriční označování je jednou z důležitých metod, jak informovat spotřebitele o složení potravin a jak jim pomoci. Učinit informovanou volbu. Sdělení Komise ze dne 13. března 2007 nazvané "Strategie spotřebitelské politiky EU na období 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zlepšit jejich blahobyt, účinně je chránit" zdůraznilo, že umožnit spotřebitelům informovaný výběr je zásadní jak pro účinnou hospodářskou soutěž, tak pro blaho spotřebitelů. Znalost základních zásad výživy a vhodné nutriční informace na potravinách by významně přispěly k tomu, aby se spotřebitel mohl takto informovaně rozhodnout. Vzdělávací a informační kampaně jsou důležitým mechanismem pro zlepšení porozumění spotřebitelům informacím o potravinách.
(11) V zájmu posílení právní jistoty a zajištění racionality a jednotnosti prosazování je vhodné zrušit směrnice 90/496/EHS a 2000/13/ES a nahradit je jediným nařízením, které zajistí jistotu spotřebitelům a dalším zúčastněným stranám a sníží administrativní zátěž.
(12) V zájmu jasnosti je vhodné zrušit a zahrnout do tohoto nařízení další horizontální akty, konkrétně směrnici Komise 87/250/EHS ze dne 15. dubna 1987 o uvádění obsahu alkoholu v % objemových při označování alkoholických nápojů určených k prodeji konečný spotřebitel, směrnice Komise 1999/10/ES ze dne 8.března 1999 , kterou se stanoví odchylky od ustanovení článku 7 směrnice Rady 79/112/EHS , pokud jde o označování potravin, směrnice Komise 2002/67/ ES ze dne 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein, nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly a/nebo estery fytostanolů a směrnice Komise 2008/5/ES ze dne 30 . ledna 2008 o povinném uvádění jiných údajů na označování některých potravin , než které stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES rady.
(13) Je nezbytné stanovit společné definice, zásady, požadavky a postupy, aby se vytvořil jasný rámec a společný základ pro unijní a vnitrostátní opatření upravující informace o potravinách.
(14) Aby bylo možné dodržet komplexní a evoluční přístup k informacím poskytovaným spotřebitelům týkajícím se potravin, které konzumují, měla by existovat široká definice zákona o poskytování informací o potravinách zahrnující pravidla obecné a specifické povahy a také široká definice informací o potravinách zahrnujících informace. Poskytnuty i jinými prostředky než etiketou.
(15) Pravidla Unie by se měla vztahovat pouze na podniky, z jejichž koncepce vyplývá určitá kontinuita činností a určitý stupeň organizace. Operace, jako je příležitostná manipulace s potravinami a jejich dodávka, podávání jídel a prodej potravin soukromými osobami, například na charitativních akcích nebo na místních veletrzích a setkáních, by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.
(16) Právní předpisy o poskytování informací o potravinách by měly poskytovat dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné držet krok s novými požadavky spotřebitelů na informace a zajistit rovnováhu mezi ochranou vnitřního trhu a rozdíly ve vnímání spotřebitelů v členských státech.
(17) Prvořadým hlediskem pro vyžadování povinných informací o potravinách by mělo být umožnit spotřebitelům identifikovat a vhodně použít potravinu a vybrat si, která vyhovuje jejich individuálním stravovacím potřebám. S tímto cílem by provozovatelé potravinářských podniků měli usnadnit přístup k těmto informacím pro zrakově postižené.
(18) Aby se právní předpisy o poskytování informací o potravinách mohly přizpůsobit měnícím se potřebám spotřebitelů v oblasti informací, měly by jakékoli úvahy o potřebě povinných informací o potravinách také zohledňovat široce prokázaný zájem většiny spotřebitelů o zveřejnění určitých informací.
(19) Nové požadavky na povinné informace o potravinách by však měly být stanoveny pouze v případě potřeby a v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a udržitelnosti.
(20) Právní předpisy o poskytování informací o potravinách by měly zakázat používání informací, které by uváděly spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o vlastnosti potraviny, účinky nebo vlastnosti potraviny nebo připisovaly potravinám léčivé vlastnosti. Aby byl tento zákaz účinný, měl by se vztahovat také na reklamu a obchodní úpravu potravin.
(21) Aby se předešlo roztříštěnosti pravidel týkajících se odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků, pokud jde o informace o potravinách, je vhodné vyjasnit povinnosti provozovatelů potravinářských podniků v této oblasti. Toto objasnění by mělo být v souladu s povinnostmi týkajícími se spotřebitele uvedenými v článku 17 nařízení (ES) č. 178/2002.
(22) Měl by být vypracován seznam všech povinných informací, které by měly být v zásadě poskytovány u všech potravin určených pro konečného spotřebitele a zařízení společného stravování. Tento seznam by měl zachovat informace, které jsou již vyžadovány podle stávajících právních předpisů Unie vzhledem k tomu, že jsou obecně považovány za cenné acquis , pokud jde o informace pro spotřebitele.
(23) Za účelem zohlednění změn a vývoje v oblasti informací o potravinách by měla být přijata ustanovení, která Komisi zmocní umožnit zpřístupnění určitých údajů alternativními prostředky. Konzultace se zúčastněnými stranami by měla usnadnit včasné a dobře cílené změny požadavků na informace o potravinách.
(24) Při použití při výrobě potravin, které jsou v nich stále přítomny, mohou určité složky nebo jiné látky nebo produkty (jako jsou pomocné látky) u některých lidí způsobit alergie nebo nesnášenlivost a některé z těchto alergií nebo nesnášenlivostí představují nebezpečí pro zdraví dotčených osob. Je důležité, aby byly poskytovány informace o přítomnosti potravinářských přídatných látek, pomocných látek a dalších látek nebo produktů s vědecky prokázaným alergenním účinkem nebo účinkem nesnášenlivosti, aby spotřebitelé, zejména ti, kteří trpí potravinovou alergií nebo nesnášenlivostí, mohli činit informovaná rozhodnutí, která jsou pro ně bezpečné.
(25) Aby byli spotřebitelé informováni o přítomnosti umělých nanomateriálů v potravinách, je vhodné stanovit definici umělých nanomateriálů. S ohledem na možnost, že potravina obsahující umělé nanomateriály nebo se z nich skládá, je novou potravinou, měl by být pro tuto definici zvážen vhodný legislativní rámec v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Evropského parlamentu (ES) č. 258/97 Rady ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin.
(26) Etikety potravin by měly být jasné a srozumitelné, aby pomáhaly spotřebitelům, kteří si chtějí lépe vybírat potraviny a stravu. Studie ukazují, že snadná čitelnost je důležitým prvkem pro maximalizaci možnosti, aby informace na etiketě ovlivnily publikum, a že nečitelné informace o produktu jsou jednou z hlavních příčin nespokojenosti spotřebitelů s etiketami potravin. Proto by měl být vypracován komplexní přístup, který by zohlednil všechny aspekty související s čitelností, včetně písma, barvy a kontrastu.
(27) Aby bylo zajištěno poskytování informací o potravinách, je nutné zvážit všechny způsoby dodávání potravin spotřebitelům, včetně prodeje potravin pomocí prostředků komunikace na dálku. Ačkoli je jasné, že každá potravina dodávaná prostřednictvím prodeje na dálku by měla splňovat stejné požadavky na informace jako potraviny prodávané v obchodech, je nutné objasnit, že v takových případech by příslušné povinné informace o potravině měly být k dispozici také před uzavřením nákupu.
(28) Technologie používaná při zmrazování potravin se v posledních desetiletích výrazně rozvinula a stala se široce používána jak ke zlepšení oběhu zboží na vnitřním trhu Unie, tak ke snížení rizik bezpečnosti potravin. Zmrazování a pozdější rozmrazování některých potravin, zejména masa a produktů rybolovu, však omezuje jejich možné další použití a může mít vliv i na jejich bezpečnost, chuť a fyzickou kvalitu. Naopak u jiných výrobků, zejména másla, zmrazení takové účinky nemá. Pokud byl tedy výrobek rozmražen, měl by být konečný spotřebitel náležitě informován o jeho stavu.
(29) Země původu nebo provenience potraviny by měla být uvedena vždy, když by její absence mohla spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečnou zemi původu nebo provenienci daného produktu. Ve všech případech by mělo být označení země původu nebo místa provenience poskytnuto způsobem, který neklame spotřebitele, a na základě jasně definovaných kritérií, která zajistí rovné podmínky pro průmysl a zlepší porozumění spotřebitelům informacím. Související se zemí původu nebo místem provenience potraviny. Tato kritéria by se neměla vztahovat na údaje týkající se jména nebo adresy provozovatele potravinářského podniku.
(30) V některých případech mohou provozovatelé potravinářských podniků chtít dobrovolně uvést původ potraviny, aby upoutali pozornost spotřebitelů na kvality jejich produktu. Tyto údaje by rovněž měly splňovat harmonizovaná kritéria.
(31) Označení původu je v současné době v Unii povinné pro hovězí maso a výrobky z hovězího masa po krizi bovinní spongiformní encefalopatie a vyvolalo očekávání spotřebitelů. Posouzení dopadů provedené Komisí potvrzuje, že původ masa se zdá být primárním zájmem spotřebitelů. V Unii se hojně konzumuje další maso, jako je vepřové, skopové, kozí a drůbeží maso. Je proto vhodné u těchto produktů uložit povinné prohlášení o původu. Specifické požadavky na původ se mohou u jednotlivých druhů masa lišit podle vlastností živočišného druhu. S ohledem na zásadu proporcionality a administrativní zátěž pro provozovatele potravinářských podniků a donucovací orgány je vhodné stanovit prostřednictvím prováděcích pravidel závazné požadavky, které by se mohly u jednotlivých druhů masa lišit.
(32) Ustanovení o povinném původu byla vyvinuta na základě vertikálních přístupů, například pro med, ovoce a zeleninu, ryby, hovězí maso a výrobky z hovězího masa a olivový olej. Je třeba prozkoumat možnost, rozšířit povinné označování původu na další potraviny. Je proto vhodné požádat Komisi, aby připravila zprávy týkající se těchto potravin: jiné druhy masa než hovězí, vepřové, skopové, kozí a drůbeží maso; mléko; mléko používané jako přísada do mléčných výrobků; maso používané jako přísada; nezpracované potraviny; jednosložkové produkty; a složky, které tvoří více než 50 % potraviny. Vzhledem k tomu, že mléko je jedním z produktů, u nichž je označení původu považováno za zvláště důležité, měla by být zpráva Komise o tomto produktu zpřístupněna co nejdříve. Na základě závěrů těchto zpráv může Komise předložit návrhy na úpravu příslušných ustanovení Unie nebo může případně přijmout nové iniciativy na odvětvovém základě.
(33) Nepreferenční pravidla původu Unie jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, a jeho prováděcí ustanovení v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. Určení země původu potravin bude založeno na těchto pravidlech, která jsou dobře známá provozovatelům potravinářských podniků a správním orgánům a měla by usnadnit jejich provádění.
(34) Výživové údaje u potraviny se týkají informací o energetické hodnotě a určitých živinách v potravinách. Povinné poskytování nutričních informací na obalech by mělo napomáhat nutričním opatřením v rámci politik veřejného zdraví, které by mohly zahrnovat poskytování vědeckých doporučení pro osvětu v oblasti výživy pro veřejnost a podporovat informovaný výběr potravin.
(35) Aby se usnadnilo porovnávání produktů v různých velikostech balení, je vhodné zachovat požadavek, aby se povinné nutriční údaje vztahovaly na množství 100 g nebo 100 ml, a případně povolit další údaje na porce. Pokud jsou tedy potraviny baleny a jsou identifikovány jednotlivé porce nebo spotřební jednotky, měly by být kromě vyjádření na 100 g nebo na 100 ml povoleny nutriční údaje na porci nebo spotřební jednotku. S cílem poskytnout srovnatelné údaje o porcích nebo jednotkách spotřeby by Komise měla být dále zmocněna přijmout pravidla pro vyjadřování nutričních údajů na porci nebo spotřební jednotku pro konkrétní kategorie potravin.
(36) Bílá kniha Komise zdůraznila některé nutriční prvky důležité pro veřejné zdraví, jako jsou nasycené tuky, cukry nebo sodík. Je proto vhodné, aby požadavky na povinné poskytování informací o výživové hodnotě zohledňovaly tyto prvky.
(37) Vzhledem k tomu, že jedním z cílů tohoto nařízení je poskytnout konečnému spotřebiteli základ pro informovaná rozhodnutí, je v tomto ohledu důležité zajistit, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl informacím uvedeným na označení. Proto je vhodné používat na označení výraz "sůl" namísto odpovídajícího výrazu živiny "sodík".
(38) V zájmu soudržnosti a soudržnosti práva Unie by dobrovolné uvádění výživových nebo zdravotních tvrzení na etiketách potravin mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživě a zdraví. Zdravotní tvrzení o potravinách.
(39) Aby se předešlo zbytečné zátěži pro provozovatele potravinářských podniků, je vhodné vyjmout z povinného uvádění nutričních údajů některé kategorie potravin, které jsou nezpracované nebo u nichž nejsou nutriční údaje určujícím faktorem pro rozhodování spotřebitelů o nákupu, nebo u kterých je obal je příliš malá na to, aby vyhovovala požadavkům na povinné označování, pokud povinnost poskytovat takové informace nestanoví jiná pravidla Unie.
(40) S ohledem na zvláštní povahu alkoholických nápojů je vhodné vyzvat Komisi, aby dále analyzovala požadavky na informace pro tyto produkty. S ohledem na potřebu zajistit soudržnost s ostatními příslušnými politikami Unie by proto Komise měla do 3 let od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracovat zprávu o uplatňování požadavků na poskytování informací o složkách a nutričních informacích u alkoholických nápojů. Kromě toho, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. září 2007 o strategii Evropské unie na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem, stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, práce Komise a obavy široké veřejnosti ze škod souvisejících s alkoholem, zejména u mladých a zranitelných spotřebitelů, by měla Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami a členskými státy zvážit potřebu definice nápojů, jako jsou "alkoholické limonády", které jsou zaměřené na mladé lidi. Komise by rovněž měla případně navrhnout zvláštní požadavky týkající se alkoholických nápojů v souvislosti s tímto nařízením.
(41) Poskytnuté nutriční informace by měly být jednoduché a snadno srozumitelné, aby oslovily průměrného spotřebitele a sloužily informačnímu účelu, pro který byly zavedeny, a vzhledem k současné úrovni znalostí o problematice výživy. Pokud by byly nutriční informace zčásti v hlavním zorném poli, běžně známém jako "přední strana balení", a zčásti na jiné straně balení, například na "zadní straně balení", mohlo by to spotřebitele zmást. Nutriční údaje by proto měly být ve stejném zorném poli. Kromě toho lze na dobrovolném základě nejdůležitější prvky nutričních informací opakovat v hlavním zorném poli, aby spotřebitelé mohli snadno vidět základní nutriční informace při nákupu potravin. Svobodná volba informací, které by se mohly opakovat, by mohla spotřebitele zmást. Proto je nutné vyjasnit, které informace se mohou opakovat.
(42) S cílem povzbudit provozovatele potravinářských podniků k tomu, aby dobrovolně poskytovali informace obsažené v nutričních údajích u potravin, jako jsou alkoholické nápoje a nebalené potraviny, které mohou být vyňaty z nutričních údajů, by měla být dána možnost uvádět pouze omezené prvky nutričních údajů. Je nicméně vhodné jasně stanovit informace, které mohou být poskytovány dobrovolně, aby se zabránilo klamání spotřebitele svobodnou volbou provozovatele potravinářského podniku.
(43) Některými členskými státy a organizacemi v potravinářském odvětví došlo k nedávnému vývoji ve vyjadřování nutričních údajů jiných než na 100 g, 100 ml nebo na porci nebo v jejich prezentaci pomocí grafických forem nebo symbolů. Tyto dodatečné formy vyjádření a obchodní úpravy mohou spotřebitelům pomoci lépe porozumět nutričním údajům. V celé Unii však neexistují dostatečné důkazy o tom, jak průměrný spotřebitel chápe a používá alternativní formy vyjádření nebo prezentace informací. Je proto vhodné umožnit, aby se na základě kritérií stanovených v tomto nařízení vyvíjely různé formy vyjadřování a prezentace, a vyzvat Komisi, aby připravila zprávu o používání těchto forem vyjadřování a prezentace a jejich vlivu na vnitřní trh a vhodnost další harmonizace.
(44) S cílem pomoci Komisi při vypracování této zprávy by členské státy měly Komisi poskytnout příslušné informace o používání dalších forem vyjadřování a uvádění nutričních údajů na trhu na jejich území. Za tímto účelem by členské státy měly být zmocněny požadovat od provozovatelů potravinářských podniků, kteří na jejich území uvádějí na trh potraviny s dalšími formami vyjádření nebo obchodní úpravy, aby informovali vnitrostátní orgány o použití těchto dodatečných forem a o příslušných zdůvodněních týkajících se plnění požadavků stanovených v tomto nařízení.
(45) Je žádoucí zajistit určitou úroveň soudržnosti při vývoji dalších forem vyjadřování a uvádění nutričních údajů. Je proto vhodné podporovat neustálou výměnu a sdílení osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a Komisí a podporovat účast zúčastněných stran na těchto výměnách.
(46) Údaje o množství nutričních prvků a srovnávacích ukazatelů ve snadno rozpoznatelné formě ve stejném zorném poli, aby bylo možné posoudit nutriční vlastnosti potraviny, by se mělo jako celek považovat za součást nutričních údajů a nemělo by se s nimi zacházet jako skupina jednotlivých pohledávek.
(47) Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech jsou dobrovolné informace o potravinách poskytovány na úkor jasnosti povinných informací o potravinách. Proto by měla být stanovena kritéria, která pomohou provozovatelům potravinářských podniků a donucovacím orgánům najít rovnováhu mezi poskytováním povinných a dobrovolných informací o potravinách.
(48) Členské státy by si měly ponechat právo v závislosti na místních praktických podmínkách a okolnostech stanovit pravidla týkající se poskytování informací o nebalených potravinách. Přestože je v takových případech poptávka spotřebitelů po dalších informacích omezená, informace o potenciálních alergenech jsou považovány za velmi důležité. Důkazy naznačují, že většinu případů potravinové alergie lze vysledovat zpět k nebaleným potravinám. Spotřebiteli by proto měly být vždy poskytovány informace o potenciálních alergenech.
(49) Pokud jde o záležitosti konkrétně harmonizované tímto nařízením, členské státy by neměly mít možnost přijímat vnitrostátní předpisy, pokud to právo Unie nepovoluje. Toto nařízení by nemělo bránit členským státům v přijímání vnitrostátních opatření týkajících se záležitostí, které nejsou tímto nařízením konkrétně harmonizovány. Taková vnitrostátní opatření by však neměla zakazovat, bránit nebo omezovat volný pohyb zboží, které je v souladu s tímto nařízením.
(50) Spotřebitelé v Unii projevují rostoucí zájem o provádění pravidel Unie pro dobré životní podmínky zvířat v době porážky, včetně toho, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno. V tomto ohledu by měla být v souvislosti s budoucí strategií Unie na ochranu a dobré životní podmínky zvířat zvážena studie o možnosti poskytnout spotřebitelům příslušné informace o omračování zvířat.
(51) Pravidla pro poskytování informací o potravinách by měla být schopna se přizpůsobit rychle se měnícímu sociálnímu, ekonomickému a technologickému prostředí.
(52) Členské státy by měly provádět úřední kontroly za účelem vymáhání dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách prováděných za účelem ověření souladu s krmivy a potravinové právo, pravidla pro zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.
(53) Odkazy na směrnici 90/496/EHS v nařízení (ES) č. 1924/2006 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látky obsažené v potravinách by měly být aktualizovány s ohledem na toto nařízení. Nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(54) Nepravidelná a častá aktualizace požadavků na informace o potravinách může pro potravinářské podniky, zejména pro malé a střední podniky, představovat značnou administrativní zátěž. Je proto vhodné zajistit, aby opatření, která může Komise přijmout při výkonu pravomocí svěřených tímto nařízením, platila ve stejný den v každém kalendářním roce po uplynutí přiměřeného přechodného období. Odchylky od této zásady by měly být povoleny v naléhavých případech, kdy je účelem dotčených opatření ochrana lidského zdraví.
(55) Aby mohli provozovatelé potravinářských podniků přizpůsobit označování svých produktů novým požadavkům zavedeným tímto nařízením, je důležité stanovit vhodná přechodná období pro použití tohoto nařízení.
(56) Vzhledem k podstatným změnám v požadavcích souvisejících s nutričním označováním, které zavádí toto nařízení, zejména změnám ve vztahu k obsahu nutričních údajů, je vhodné povolit provozovatelům potravinářských podniků předvídat použití tohoto nařízení.
(57) Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a lze je tedy lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(58) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde mimo jiné o dostupnost určitých povinných údajů jinými prostředky než na obalu nebo na etiketě, seznamu potravin, u nichž se nevyžaduje obsahovat seznam složek, přehodnocení seznamu látek nebo produktů způsobujících alergie nebo nesnášenlivost nebo seznam živin, které mohou být dobrovolně deklarovány. Je zvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
(59) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání prováděcích aktů, pokud jde mimo jiné o způsoby vyjádření jednoho nebo více údajů pomocí piktogramů nebo symbolů namísto slov nebo čísla, způsob označení data minimální trvanlivosti, způsob označení země původu nebo provenience masa, přesnost deklarovaných hodnot nutričních údajů nebo vyjádření na porci nebo spotřební jednotku nutriční deklarace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí,
PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:
NahoruKAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
NahoruPředmět a rozsah
1. Toto nařízení poskytuje základ pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, pokud jde o informace o potravinách, s přihlédnutím k rozdílům ve vnímání spotřebitelů a jejich informačních potřeb a zároveň zajišťuje hladké fungování vnitřního trhu.
2. Toto nařízení stanoví obecné zásady, požadavky a odpovědnosti, kterými se řídí informace o potravinách, a zejména označování potravin. Stanoví prostředky k zaručení práva spotřebitelů na informace a postupy pro poskytování informací o potravinách s přihlédnutím k potřebě poskytnout dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné reagovat na budoucí vývoj a nové požadavky na informace.
3. Toto nařízení se vztahuje na provozovatele potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce, pokud se jejich činnosti týkají poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Vztahuje se na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k zásobování zařízeními společného stravování.
Toto nařízení se vztahuje na stravovací služby poskytované dopravními podniky, pokud se odjezd uskuteční na území členských států, na které se vztahují Smlouvy.
4. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie vztahujících se na určité potraviny.
článek 2
NahoruDefinice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
(A) definice pojmů "potraviny", "potravinové právo", "potravinářský podnik", "provozovatel potravinářského podniku", "maloobchod", "uvádění na trh" a "konečný spotřebitel" v článku 2 a v bodech 1, 2), odst. 3, 7, 8 a 18 článku 3 nařízení (ES) č. 178/2002;
(b) definice pojmů "zpracování", "nezpracované produkty" a "zpracované produkty" v čl. 2 odst. 1 písm. m), n) ao) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Rada ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin;
(C) definice "potravinářského enzymu" v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech;
(d) definice "potravinářské přídatné látky", "pomocné látky" a "nosiče" v čl. 3 odst. 2 písm. a) ab) a v bodě 5 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008 Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách;
(E) definice "aromatů" v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v a na potravinách;
(F) definice pojmů "maso", "strojně oddělené maso", "masné polotovary", "produkty rybolovu" a "masné výrobky" v bodech 1.1, 1.14, 1.15, 3.1 a 7.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu;
(G) definice "reklamy" v čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě.
2. Použijí se rovněž tyto definice:
(A) "informacemi o potravině" se rozumí informace týkající se potraviny a zpřístupněné konečnému spotřebiteli prostřednictvím etikety, jiného doprovodného materiálu nebo jakýchkoli jiných prostředků, včetně nástrojů moderní technologie nebo verbální komunikace;
(b) "právem o poskytování informací o potravinách" se rozumí ustanovení Unie upravující informace o potravinách, a zejména označování, včetně pravidel obecné povahy použitelných na všechny potraviny za zvláštních okolností nebo na určité kategorie potravin a pravidel, která se vztahují pouze na konkrétní potraviny;
(C) "povinnými informacemi o potravinách" se rozumí údaje, které musí být podle předpisů Unie poskytnuty konečnému spotřebiteli;
(d) "zařízení hromadného stravování" znamená jakékoli zařízení (včetně vozidla nebo pevného nebo mobilního stánku), jako jsou restaurace, jídelny, školy, nemocnice a stravovací podniky, ve kterých se v průběhu podnikání připravuje jídlo tak, aby bylo připraveno ke spotřebě konečný spotřebitel;
(E) "balenou potravinou" se rozumí jakákoli jednotlivá položka určená k prezentaci jako taková konečnému spotřebiteli a zařízení společného stravování, sestávající z potraviny a obalu, do kterého byla vložena před nabízením k prodeji, bez ohledu na to, zda takový obal potravinu zcela nebo jen částečně obklopuje, ale v každém případě takovým způsobem, že obsah nelze změnit bez otevření nebo výměny obalu; "balené potraviny" nezahrnují potraviny balené v prodejních prostorách na žádost spotřebitele nebo balené pro přímý prodej;
(F) "složkou" jakákoli látka nebo produkt, včetně látek určených k aromatizaci, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli složka složené složky, která se používá při výrobě nebo přípravě potraviny a je stále přítomna v konečném produktu, i když ve změněné formě; rezidua se nepovažují za "složky";
(G) "místem provenience" se rozumí jakékoli místo, z něhož je uvedeno, že potravina pochází, a které není "zemí původu", jak je stanoveno v souladu s články 23 až 26 nařízení (EHS) č. 2913/92; jméno, obchodní firma nebo adresa provozovatele potravinářského podniku na etiketě nepředstavují údaj o zemi původu nebo místě provenience potraviny ve smyslu tohoto nařízení;
(h) "složenou složkou" složka, která je sama o sobě produktem více než jedné složky;
(i) "štítkem" se rozumí jakýkoli štítek, značka, značka, obrazový nebo jiný popisný materiál, napsaný, vytištěný, natištěný šablonou, označený, vyražený nebo vyražený na obalu nebo nádobě potravin nebo k nim připojený;
(j) "označením" jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značka, vyobrazení nebo symbol týkající se potraviny a umístěné na jakémkoli obalu, dokumentu, upozornění, etiketě, kroužku nebo límci, které takovou potravinu doprovázejí nebo se k ní vztahují;
(k) "zorným polem" se rozumí všechny povrchy kusu, které lze číst z jednoho úhlu pohledu;
(l) "hlavním zorným polem" se rozumí zorné pole obalu, které spotřebitel s největší pravděpodobností uvidí na první pohled v době nákupu a které umožňuje spotřebiteli okamžitě identifikovat produkt z hlediska jeho povahy nebo povahy a případně její obchodní název. Pokud má balení několik stejných hlavních zorných polí, je hlavním zorným polem to, které si zvolil provozovatel potravinářského podniku;
(m) "čitelnost" znamená fyzický vzhled informace, jehož prostřednictvím jsou informace vizuálně přístupné široké populaci a který je určen různými prvky, mimo jiné velikostí písma, mezerami mezi písmeny, mezerami mezi řádky, šířkou tahu, barvou písma, typ písma, poměr šířky a výšky písmen, povrch materiálu a výrazný kontrast mezi tiskem a pozadím;
(n) "zákonným názvem" se rozumí název potraviny předepsaný v právních předpisech Unie, které se na ni vztahují, nebo v případě, že takové předpisy Unie neexistují, název stanovený v právních a správních předpisech platných v členském státě, ve kterém je potravina prodány konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování;
(Ó) "obvyklým názvem" se rozumí název, který spotřebitelé přijímají jako název potraviny v členském státě, v němž se potravina prodává, aniž by tento název vyžadoval další vysvětlení;
(p) "popisným názvem" se rozumí název poskytující popis potraviny a v případě potřeby jejího použití, který je dostatečně jasný, aby spotřebitelům umožnil poznat její skutečnou povahu a odlišit ji od jiných produktů, se kterými by mohla být zaměněna;
(q) "primární složkou" se rozumí složka nebo složky potraviny, které představují více než 50 % této potraviny nebo které jsou spotřebitelem obvykle spojovány s názvem potraviny a u nichž je ve většině případů vyžadováno kvantitativní označení;
(r) "datem minimální trvanlivosti potraviny" se rozumí datum, do kterého si potravina při správném skladování uchovává své specifické vlastnosti;
(s) "živinou" se rozumí bílkovina, sacharid, tuk, vláknina, sodík, vitamíny a minerální látky uvedené v bodě 1 části A přílohy XIII tohoto nařízení a látky, které patří do jedné z těchto kategorií nebo jsou jejími složkami;
(t) "umělým nanomateriálem" se rozumí jakýkoli záměrně vyrobený materiál, který má jeden nebo více rozměrů v řádu 100 nm nebo méně nebo který se skládá z diskrétních funkčních částí, buď uvnitř, nebo na povrchu, z nichž mnohé mají jeden nebo více rozměrů řádu 100 nm nebo méně, včetně struktur, aglomerátů nebo agregátů, které mohou mít velikost nad 100 nm, ale zachovávají si vlastnosti, které jsou charakteristické pro nanoměřítko.
Vlastnosti, které jsou charakteristické pro nanoměřítko, zahrnují:
(i) ty, které se týkají velkého specifického povrchu uvažovaných materiálů; a/nebo
(ii) specifické fyzikálně-chemické vlastnosti, které se liší od vlastností stejného materiálu v nenanoformě;
(u) "prostředky komunikace na dálku" jakýkoli prostředek, který lze bez současné fyzické přítomnosti dodavatele a spotřebitele použít k uzavření smlouvy mezi těmito stranami.
3. Pro účely tohoto nařízení se zemí původu potraviny rozumí původ potraviny určený v souladu s články 23 až 26 nařízení (EHS) č. 2913/92.
4. Použijí se rovněž zvláštní definice uvedené v příloze I.
NahoruKAPITOLA II
OBECNÉ ZÁSADY INFORMACÍ O POTRAVINÁCH
článek 3
NahoruObecné cíle
1. Poskytování informací o potravinách sleduje vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů tím, že poskytuje konečným spotřebitelům základ pro informovaný výběr a bezpečné používání potravin, zejména s ohledem na zdravotní, ekonomické, environmentální, sociální a a etické úvahy.
2. Právní předpisy o poskytování informací o potravinách mají za cíl dosáhnout v Unii volného pohybu zákonně vyrobených a uváděných na trh potravin, přičemž se případně zohlední potřeba chránit oprávněné zájmy výrobců a podporovat výrobu kvalitních produktů.
3. Pokud právní předpisy o poskytování informací o potravinách stanoví nové požadavky, poskytne se po vstupu nových požadavků v platnost přechodné období, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Během tohoto přechodného období mohou být na trh uváděny potraviny s etiketami, které nesplňují nové požadavky, a zásoby těchto potravin, které byly uvedeny na trh před koncem přechodného období, mohou být nadále prodávány až do vyčerpání.
4. Během přípravy, hodnocení a revize právních předpisů o poskytování informací o potravinách se vedou otevřené a transparentní veřejné konzultace, a to i se zúčastněnými stranami, přímo nebo prostřednictvím zastupitelských orgánů, s výjimkou případů, kdy to naléhavost záležitosti neumožňuje.
článek 4
NahoruZásady upravující povinné informace o potravinách
1. Pokud právní předpisy o poskytování informací o potravinách vyžadují povinné informace o potravinách, týkají se informací, které spadají zejména do jedné z těchto kategorií:
(A) informace o identitě a složení, vlastnostech nebo jiných charakteristikách potraviny;
(b) informace o ochraně zdraví spotřebitelů a bezpečném používání potraviny. Týká se to zejména informací o:
(i) atributy složení, které mohou být zdraví škodlivé pro některé skupiny spotřebitelů;
(ii) trvanlivost, skladování a bezpečné použití;
(iii) dopad na zdraví, včetně rizik a následků souvisejících se škodlivou a nebezpečnou konzumací potraviny;
(C) informace o nutričních vlastnostech, aby se spotřebitelé, včetně těch se zvláštními stravovacími požadavky, mohli informovaně rozhodovat.
2. Při zvažování potřeby povinných informací o potravinách a s cílem umožnit spotřebitelům činit informovaný výběr se přihlédne k rozšířené potřebě většiny spotřebitelů po určitých informacích, kterým přikládají významnou hodnotu, nebo k jakýmkoli obecně uznávaným výhodám spotřebiteli.
článek 5
NahoruKonzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin
Jakékoli opatření Unie v oblasti právních předpisů o poskytování informací o potravinách, které může mít vliv na veřejné zdraví, se přijme po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad").
NahoruKAPITOLA III
OBECNÉ POŽADAVKY NA INFORMACE O POTRAVINÁCH A ODPOVĚDNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ
článek 6
NahoruZákladní požadavek
Každá potravina určená k dodání konečnému spotřebiteli nebo zařízení společného stravování musí být doprovázena informacemi o potravině v souladu s tímto nařízením.
článek 7
NahoruSpravedlivé informační praktiky
1. Informace o potravinách nesmí být zavádějící, zejména:
(A) o vlastnostech potraviny, a zejména o její povaze, identitě, vlastnostech, složení, množství, trvanlivosti, zemi původu nebo místě provenience, způsobu výroby nebo výroby;
(b) přisuzováním potravinových účinků nebo vlastností, které nemá;
(C) naznačováním, že potravina má zvláštní vlastnosti, když ve skutečnosti takové vlastnosti mají všechny podobné potraviny, zejména zvláštním zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek a/nebo živin;
(d) tím, že prostřednictvím vzhledu, popisu nebo vyobrazení naznačuje přítomnost určité potraviny nebo složky, zatímco ve skutečnosti byla přirozeně přítomná složka nebo složka běžně používaná v této potravině nahrazena jinou nebo jinou složkou přísada.
2. Informace o potravině musí být přesné, jasné a pro spotřebitele snadno srozumitelné.
3. S výhradou odchylek stanovených právními předpisy Unie použitelnými na přírodní minerální vody a potraviny pro zvláštní výživu nesmějí informace o potravině přisuzovat žádné potravině schopnost předcházet lidské nemoci, léčit ji nebo ji vyléčit, ani na takové vlastnosti odkazovat.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se rovněž vztahují na:
(A) reklamní;
(b) obchodní úpravu potravin, zejména jejich tvar, vzhled nebo obal, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a prostředí, ve kterém jsou vystaveny.
Článek 8
NahoruOdpovědnosti
1. Provozovatelem potravinářského podniku odpovědným za informace o potravině je provozovatel, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina uváděna na trh, nebo pokud tento provozovatel není usazen v Unii, dovozce na trh Unie.
2. Provozovatel potravinářského podniku odpovědný za informace o potravině zajistí přítomnost a přesnost informací o potravině v souladu s platnými právními předpisy o poskytování informací o potravinách a požadavky příslušných vnitrostátních předpisů.
3. Provozovatelé potravinářských podniků, kteří neovlivňují informace o potravinách, nesmějí dodávat potraviny, o nichž vědí nebo se na základě informací, které mají jako profesionálové, domnívají, že nesplňují platné právní předpisy o poskytování informací o potravinách a požadavky příslušných vnitrostátních předpisů.
4. Provozovatelé potravinářských podniků v podnicích, které řídí, neupraví informace přiložené k potravině, pokud by taková úprava uvedla konečného spotřebitele v omyl nebo by jinak snížila úroveň ochrany spotřebitele a možnosti konečného spotřebitele činit informovaná rozhodnutí. Provozovatelé potravinářských podniků jsou odpovědní za jakékoli změny, které provedou v informacích o potravinách přiložených k potravině.
5. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 4, provozovatelé potravinářských podniků v podnicích, které řídí, zajistí dodržování požadavků právních předpisů o poskytování informací o potravinách a příslušných vnitrostátních předpisů, které jsou relevantní pro jejich činnost, a ověří, zda jsou tyto požadavky splněny.
6. Provozovatelé potravinářských podniků v podnicích, které řídí, zajistí, aby informace týkající se nebalených potravin určených pro konečného spotřebitele nebo pro dodávky do zařízení společného stravování byly předány provozovateli potravinářského podniku, který potravinu přijímá, aby bylo možné v případě potřeby poskytování povinných informací o potravinách konečnému spotřebiteli.
7. V následujících případech provozovatelé potravinářských podniků v podnicích, které řídí, zajistí, aby povinné údaje požadované podle článků 9 a 10 byly uvedeny na hotovém balení nebo na etiketě k němu připojené nebo v obchodních dokumentech odkazujících na potraviny, u nichž lze zaručit, že tyto doklady buď doprovázejí potravinu, na kterou se vztahují, nebo byly zaslány před nebo současně s dodáním:
(A) pokud jsou balené potraviny určeny pro konečného spotřebitele, ale jsou uváděny na trh ve fázi před prodejem konečnému spotřebiteli a pokud prodej zařízení společného stravování v této fázi nezahrnuje;
(b) kde jsou balené potraviny určeny k dodání do zařízení společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo krájení.
Bez ohledu na první pododstavec zajistí provozovatelé potravinářských podniků, aby se údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a), f), g) a h) objevily také na vnějším obalu, ve kterém jsou balené potraviny prezentovány pro marketing.
8. Provozovatelé potravinářských podniků, kteří dodávají jiným provozovatelům potravinářských podniků potraviny, které nejsou určeny pro konečného spotřebitele nebo do zařízení společného stravování, zajistí, aby těmto dalším provozovatelům potravinářských podniků byly poskytnuty dostatečné informace, které jim případně umožní splnit povinnosti podle odstavce 2.
NahoruKAPITOLA IV
POVINNÉ INFORMACE O POTRAVINÁCH
Článek 9
NahoruSeznam povinných údajů
1. V souladu s články 10 až 35 a s výhradou výjimek obsažených v této kapitole je povinné uvedení následujících údajů:
(A) název jídla;
(b) seznam přísad;
(C) jakákoli složka nebo pomocná látka uvedená v příloze II nebo odvozená z látky nebo produktu uvedeného v příloze II, která způsobuje alergie nebo nesnášenlivost, použitá při výrobě nebo přípravě potraviny a stále přítomná v konečném výrobku, i když ve změněné formě;
(d) množství určitých složek nebo kategorií složek;
(E) čisté množství potraviny;
(F) datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;
(G) jakékoli zvláštní podmínky skladování a/nebo podmínky použití;
(h) jméno nebo obchodní firma a adresa provozovatele potravinářského podniku uvedeného v čl. 8 odst. 1;
(i) země původu nebo místo provenience, je-li stanoveno v článku 26;
(j) návod k použití tam, kde by bez takového návodu bylo obtížné potravinu vhodně použít;
(k) u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu skutečný obsah alkoholu v % objemových;
(l) nutriční deklarace.
2. Údaje uvedené v odstavci 1 se uvádějí slovy a čísly. Aniž je dotčen článek 35, mohou být dodatečně vyjádřeny pomocí piktogramů nebo symbolů.
3. Pokud Komise přijme akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty uvedené v tomto článku, mohou být údaje uvedené v odstavci 1 alternativně vyjádřeny pomocí piktogramů nebo symbolů namísto slov nebo čísel.
Aby se zajistilo, že spotřebitelé budou mít prospěch z jiných způsobů vyjádření povinných informací o potravinách, než jsou slova a čísla, a za předpokladu, že bude zajištěna stejná úroveň informací jako u slov a čísel, může Komise s přihlédnutím k důkazům o jednotném porozumění spotřebitelů stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 kritéria, na jejichž základě může být jeden nebo více údajů uvedených v odstavci 1 vyjádřeno piktogramy nebo symboly namísto slov nebo čísel.
4. Za účelem zajištění jednotného provádění odstavce 3 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty o způsobech uplatňování kritérií definovaných v souladu s odstavcem 3 s cílem vyjádřit jeden nebo více údajů pomocí piktogramů nebo symbolů slov nebo čísel. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.
článek 10
NahoruDalší povinné údaje pro konkrétní druhy nebo kategorie potravin
1. Kromě údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 jsou v příloze III stanoveny další povinné údaje pro určité druhy nebo kategorie potravin.
2. Aby byla zajištěna informovanost spotřebitelů o konkrétních typech nebo kategoriích potravin a aby byl zohledněn technický pokrok, vědecký vývoj, ochrana zdraví spotřebitelů nebo bezpečné používání potraviny, může Komise změnit přílohu III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51.
Pokud to v případě výskytu rizika pro zdraví spotřebitelů vyžadují závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 52.
článek 11
NahoruVáhy a míry
Článkem 9 nejsou dotčena konkrétnější ustanovení Unie týkající se hmotností a mír.
článek 12
NahoruDostupnost a umístění povinných informací o potravinách
1. Povinné informace o potravinách musí být dostupné a snadno dostupné v souladu s tímto nařízením pro všechny potraviny.
2. V případě balených potravin se povinné informace o potravině uvádějí přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.
3. Aby se zajistilo, že spotřebitelé budou mít prospěch z jiných způsobů poskytování povinných informací o potravinách lépe přizpůsobených pro určité povinné údaje, a za předpokladu, že bude zajištěna stejná úroveň informací jako na obalu nebo etiketě, vezme Komise v úvahu doklad o jednotném chápání spotřebitele a o širokém využívání těchto prostředků spotřebiteli, může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 stanovit kritéria, na jejichž základě mohou být určité povinné údaje vyjádřeny jinými prostředky než na obalu nebo na etiketě.
4. Za účelem zajištění jednotného provádění odstavce 3 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty o způsobech uplatňování kritérií uvedených v odstavci 3 s cílem vyjádřit určité povinné údaje jinými prostředky než na obalu. nebo na štítku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.
5. V případě nebalených potravin se použijí ustanovení článku 44.
článek 13
NahoruUvedení povinných údajů
1. Aniž jsou dotčena vnitrostátní opatření přijatá podle čl. 44 odst. 2, jsou povinné informace o potravině vyznačeny na nápadném místě tak, aby byly snadno viditelné, jasně čitelné a případně nesmazatelné. Nesmí být žádným způsobem skryty, zatemněny, znevažovány nebo přerušovány jakýmkoli jiným písemným nebo obrazovým materiálem nebo jakýmkoli jiným zasahujícím materiálem.
2. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení Unie vztahující se na konkrétní potraviny, jsou povinné údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 na obalu nebo na etiketě k němu připojené vytištěny na obalu nebo na etiketě tak, aby byla zajištěna jasná čitelnost znaků používajících velikost písma, kde výška x, jak je definována v příloze IV, je rovna nebo větší než 1,2 mm.
3. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, je výška x velikosti písma podle odstavce 2 rovna nebo větší než 0,9 mm.
4. Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 pravidla pro čitelnost.
Za stejným účelem, jak je uvedeno v prvním pododstavci, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 rozšířit požadavky podle odstavce 5 tohoto článku na další povinné údaje pro konkrétní druhy nebo kategorie potravin.
5. Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a), e) a k) se uvádějí ve stejném zorném poli.
6. Odstavec 5 tohoto článku se nepoužije v případech uvedených v čl. 16 odst. 1 a 2.
článek 14
NahoruProdej na dálku
1. Aniž jsou dotčeny požadavky na informace stanovené v článku 9, v případě balených potravin nabízených k prodeji prostřednictvím komunikace na dálku:
(A) povinné informace o potravinách, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před uzavřením nákupu a musí být uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo mohou být poskytnuty jinými vhodnými prostředky, které potravina jasně identifikuje provozovatel podniku. Jsou-li použity jiné vhodné prostředky, musí být povinné informace o potravinách poskytovány, aniž by provozovatel potravinářského podniku účtoval spotřebitelům dodatečné náklady;
(b) všechny povinné údaje budou k dispozici v okamžiku dodání.
2. V případě nebalených potravin nabízených k prodeji prostřednictvím komunikace na dálku musí být údaje požadované podle článku 44 zpřístupněny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
3. Ustanovení odst. 1 písm. a) se nevztahuje na potraviny nabízené k prodeji prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor.
článek 15
NahoruJazykové požadavky
1. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 3, musí být povinné informace o potravině uvedeny v jazyce, kterému spotřebitelé v členských státech, kde je potravina uváděna na trh, snadno rozumějí.
2. Členské státy, v nichž je potravina uváděna na trh, mohou na svém území stanovit, že údaje musí být uvedeny v jednom nebo více jazycích z úředních jazyků Unie.
3. Odstavce 1 a 2 nebrání tomu, aby byly údaje uvedeny v několika jazycích.
článek 16
NahoruVynechání některých povinných údajů
1. V případě skleněných lahví určených k opětovnému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a proto nenesou etiketu, kroužek nebo límec, pouze údaje uvedené v písmenech a), c), e), f) a l) 9 odst. 1 jsou povinné.
2. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha má plochu menší než 10 cm 2 , se uvádějí pouze údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a), c), e) a f). Musí být povinné na obalu nebo na etiketě. Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) se poskytnou jinými prostředky nebo se zpřístupní na žádost spotřebitele.
3. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení Unie vyžadující povinné nutriční údaje, není uvádění údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. l) povinné pro potraviny uvedené v příloze V.
4. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení Unie vyžadující seznam složek nebo povinné nutriční údaje, nejsou údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) a l) povinné pro nápoje obsahující více než 1,2 % obj. alkoholu.
Do 13. prosince 2014 vypracuje Komise zprávu o uplatňování článku 18 a čl. 30 odst. 1 na produkty uvedené v tomto odstavci a bude řešit, zda by se na alkoholické nápoje měl v budoucnu vztahovat zejména požadavek poskytnout informace o energetické hodnotě a důvody ospravedlňující možné výjimky s přihlédnutím k potřebě zajistit soudržnost s ostatními příslušnými politikami Unie. V této souvislosti Komise zváží potřebu navrhnout definici "alkoholických nápojů".
Komise tuto zprávu případně doplní legislativním návrhem, který stanoví pravidla pro seznam složek nebo povinné nutriční údaje pro tyto produkty.
NahoruSEKCE 2
Podrobná ustanovení o povinných údajích
článek 17
NahoruNázev jídla
1. Název potraviny je její zákonný název. Není-li takový název uveden, je názvem potraviny její obvyklý název, nebo pokud vžitý název neexistuje nebo se vžitý název nepoužívá, uvede se popisný název potraviny.
2. V členském státě prodeje je povoleno používat název potraviny, pod kterým je výrobek zákonně vyráběn a uváděn na trh v členském státě výroby. Pokud by však použití ostatních ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení uvedených v článku 9, neumožnilo spotřebitelům v členském státě prodeje poznat skutečnou povahu potraviny a odlišit ji od potravin, s nimiž by mohli zaměnit, musí být k názvu potraviny připojeny další popisné informace, které se uvedou v blízkosti názvu potraviny.
3. Ve výjimečných případech se název potraviny v členském státě výroby nepoužije v členském státě prodeje, pokud je potravina, kterou označuje v členském státě výroby, natolik odlišná, pokud jde o její složení nebo výrobu, z potraviny známé pod tímto názvem v členském státě uvádění na trh tento odstavec 2 nestačí k zajištění správných informací pro spotřebitele v členském státě uvádění na trh.
4. Název potraviny nesmí být nahrazen názvem chráněným jako duševní vlastnictví, obchodní značkou nebo vymyšleným názvem.
5. Zvláštní ustanovení o názvu potraviny a údajích, které je musí doprovázet, jsou stanovena v příloze VI.
článek 18
NahoruSeznam ingrediencí
1. Seznam složek je uveden nebo před ním uveden vhodný nadpis, který se skládá ze slova "složky" nebo jej obsahuje. Zahrnuje všechny složky potraviny v sestupném pořadí podle hmotnosti, jak je zaznamenáno v době jejich použití při výrobě potraviny.
2. Složky se případně označí svým specifickým názvem v souladu s pravidly stanovenými v článku 17 a v příloze VI.
3. Všechny složky přítomné ve formě umělých nanomateriálů musí být jasně uvedeny v seznamu složek. Za názvy těchto složek musí být v závorkách uvedeno slovo "nano".
4. Technická pravidla pro použití odstavců 1 a 2 tohoto článku jsou stanovena v příloze VII.
5. Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 upraví a přizpůsobí definici umělých nanomateriálů uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. technický a vědecký pokrok nebo definice dohodnuté na mezinárodní úrovni.
Článek 19
NahoruVynechání seznamu přísad
1. U následujících potravin se nevyžaduje, aby obsahovaly seznam složek:
(A) čerstvé ovoce a zelenina, včetně brambor, které nebyly loupané, krájené nebo podobně upravené;
(b) sycená voda, jejíž popis uvádí, že byla sycena oxidem uhličitým;
(C) fermentační octy získané výlučně z jediného základního produktu za předpokladu, že nebyla přidána žádná další složka;
(d) sýr, máslo, kysané mléko a smetana, do kterých nebyla přidána žádná jiná složka než mléčné výrobky, potravinářské enzymy a kultury mikroorganismů nezbytné pro výrobu, nebo v případě sýrů jiných než čerstvých a tavených sýrů sůl potřebná pro jeho výrobu výroba;
(E) potraviny sestávající z jediné složky, kde:
(i) název potraviny je shodný s názvem složky; nebo
(ii) název potraviny umožňuje jasnou identifikaci povahy složky.
2. Aby byl pro spotřebitele zohledněn význam seznamu složek pro konkrétní druhy nebo kategorie potravin, může Komise ve výjimečných případech prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 doplnit odstavec 1 tohoto článku za předpokladu, že opomenutí nezpůsobí nedostatečnou informovanost konečného spotřebitele nebo zařízení společného stravování.
článek 20
NahoruVynechání složek potraviny ze seznamu složek
Aniž je dotčen článek 21, nemusí být na seznamu složek uvedeny tyto složky potraviny:
(A) složky přísady, které byly během výrobního procesu dočasně odděleny a později znovu zavedeny, avšak nepřekračující jejich původní poměry;
(b) potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy:
(i) jejichž přítomnost v dané potravině je způsobena výhradně tím, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny v souladu se zásadou přenosu uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) ab) nařízení (ES) č. 1333/2008 za předpokladu, že v konečném výrobku neplní žádnou technologickou funkci; nebo
(ii) které se používají jako pomocné látky;
(C) nosiče a látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, ale používají se stejným způsobem a se stejným účelem jako nosiče a které se používají v nezbytně nutných množstvích;
(d) látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, ale používají se stejným způsobem a se stejným účelem jako pomocné látky a jsou stále přítomny v konečném výrobku, i když ve změněné formě;
(E) voda:
(i) pokud se voda během výrobního procesu používá výhradně pro rekonstituci složky použité v koncentrované nebo dehydrované formě; nebo
(ii) v případě kapalného média, které se běžně nespotřebovává.
článek 21
NahoruOznačování určitých látek nebo produktů způsobujících alergie nebo nesnášenlivost
1. Aniž jsou dotčena pravidla přijatá podle čl. 44 odst. 2, musí údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) splňovat tyto požadavky:
(A) uvedou se v seznamu složek v souladu s pravidly stanovenými v čl. 18 odst. 1 s jasným odkazem na název látky nebo produktu podle přílohy II; a
(b) název látky nebo produktu uvedený v příloze II musí být zdůrazněn sazbou, která jej jasně odlišuje od zbytku seznamu složek, například pomocí písma, stylu nebo barvy pozadí.
Pokud není uveden seznam složek, údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) obsahují slovo "obsahuje", za kterým následuje název látky nebo produktu, jak jsou uvedeny v příloze II.
Pochází-li několik složek nebo pomocných látek v potravině z jediné látky nebo produktu uvedeného v příloze II, musí to být v označení jasně uvedeno pro každou dotčenou složku nebo pomocnou látku.
Uvedení údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. c) se nevyžaduje v případech, kdy název potraviny jasně odkazuje na dotčenou látku nebo produkt.
2. V zájmu zajištění lepší informovanosti spotřebitelů a zohlednění nejnovějšího vědeckého pokroku a technických poznatků Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci systematicky přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje seznam v příloze II. s článkem 51.
Pokud to v případě výskytu rizika pro zdraví spotřebitelů vyžadují závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 52.
článek 22
NahoruKvantitativní označení složek
1. Uvedení množství složky nebo kategorie složek použitých při výrobě nebo přípravě potraviny se vyžaduje, pokud daná složka nebo kategorie složek:
(A) objevuje se v názvu potraviny nebo je s tímto názvem spotřebitelem obvykle spojen;
(b) je na označení zdůrazněno slovy, obrázky nebo grafikou; nebo
(C) je zásadní pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu.
2. Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se u některých složek nevyžaduje uvedení množství, jsou stanovena v příloze VIII.
článek 23
NahoruČisté množství
1. Čisté množství potraviny se vyjadřuje v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech, podle potřeby:
(A) v jednotkách objemu v případě kapalných produktů;
(b) v jednotkách hmotnosti v případě jiných výrobků.
2. S cílem zajistit, aby spotřebitel lépe porozuměl informacím o potravině na etiketě, může Komise pro určité konkrétní potraviny stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 způsob vyjádření čistého množství jiné, než je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.
3. Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se nevyžaduje uvedení čistého množství, jsou stanovena v příloze IX.
článek 24
NahoruDatum minimální trvanlivosti, datum spotřeby a datum zmrazení
1. V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska rychle podléhají zkáze, a proto mohou po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, se datum minimální trvanlivosti nahradí slovy "spotřebujte do". Datum po datu "spotřebujte do" se potravina považuje za nebezpečnou v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 178/2002.
2. Příslušné datum se vyjádří v souladu s přílohou X.
3. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování způsobu uvádění data minimální trvanlivosti uvedeného v bodě 1 písm. c) přílohy X, může Komise přijmout prováděcí akty, které v tomto ohledu stanoví pravidla. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.
článek 25
NahoruPodmínky skladování nebo podmínky použití
1. V případech, kdy potraviny vyžadují zvláštní podmínky uchovávání a/nebo podmínky použití, musí být tyto podmínky uvedeny.
2. Aby bylo umožněno vhodné skladování nebo použití potraviny po otevření obalu, uvedou se případně podmínky uchovávání a/nebo lhůta pro spotřebu.
článek 26
NahoruZemě původu nebo místo provenience
1. Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie, zejména v nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách jako zaručených tradičních specialitách a nařízení Rady (ES) č.) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
2. Uvedení země původu nebo místa provenience je povinné:
(A) pokud by toto neuvedení mohlo uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou zemi původu nebo místo provenience potraviny, zejména pokud by informace doprovázející potravinu nebo označení jako celek jinak naznačovaly, že potravina má jinou zemi původu nebo místo provenience;
(b) pro maso kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených v příloze XI. Použití tohoto bodu podléhá přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 8.
3. Je-li uvedena země původu nebo místo provenience potraviny a pokud není totožná se zemí její primární složky:
(A) uvede se rovněž země původu nebo místo provenience dotyčné primární složky; nebo
(b) země původu nebo místo provenience primární složky se uvede jako jiné než země původu potraviny.
Použití tohoto odstavce podléhá přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 8.
4. Do 5 let ode dne použitelnosti odst. 2 písm. b) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu za účelem vyhodnocení povinného uvádění země původu nebo místa provenience u produktů v tom bodě.
5. Do 13. prosince 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávy o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u těchto potravin:
(A) jiné druhy masa než hovězí a maso uvedené v odst. 2 písm. b);
(b) mléko;
(C) mléko používané jako přísada do mléčných výrobků;
(d) nezpracované potraviny;
(E) jednosložkové produkty;
(F) složky, které tvoří více než 50 % potraviny.
6. Do 13. prosince 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u masa použitého jako složka.
7. Zprávy uvedené v odstavcích 5 a 6 zohlední potřebu informovanosti spotřebitele, proveditelnost povinného uvedení země původu nebo místa provenience a analýzu nákladů a přínosů zavedení takových opatření, včetně právního dopadu na vnitřní trh a dopadu na mezinárodní obchod.
Komise může k těmto zprávám přiložit návrhy na změnu příslušných ustanovení Unie.
8. Do 13. prosince 2013 po posouzení dopadů přijme Komise prováděcí akty týkající se uplatňování odst. 2 písm. b) tohoto článku a uplatňování odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.
9. V případě potravin uvedených v odst. 2 písm. b), odst. 5 písm. a) a odst. 6 zváží zprávy a posouzení dopadů podle tohoto článku mimo jiné možnosti způsoby vyjádření země původu nebo místa provenience těchto potravin, zejména s ohledem na každý z následujících určujících bodů v životě zvířete:
(A) místo narození;
(b) místo chovu;
(C) místo porážky.
článek 27
NahoruNávod k použití
1. Návod k použití potraviny musí být uveden tak, aby umožňoval její vhodné použití.
2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se provádění odstavce 1 pro určité potraviny. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.
článek 28
NahoruAlkoholická síla
1. Pravidla týkající se uvádění obsahu alkoholu v % objemových jsou v případě produktů kódu KN 2204 pravidla stanovená ve zvláštních předpisech Unie použitelných na tyto produkty.
2. Skutečný obsah alkoholu v % objemových u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu jiných než uvedených v odstavci 1 se uvádí v souladu s přílohou XII.
NahoruODDÍL 3
Výživové prohlášení
Článek 29
NahoruSouvislost s jinou legislativou
1. Tento oddíl se nevztahuje na potraviny spadající do oblasti působnosti těchto právních předpisů:
(A) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy;
(b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a uvádění přírodních minerálních vod na trh.
2. Tento oddíl se použije, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro…
