2.2.157
Jaké jsou trendy v udržitelnosti?
Ing. Pavla Blackmore
Snahy o sledování a snižování emisí, dopadu na životní prostředí a příspěvku ke změně klimatu již nejsou něco nového nebo nepovinného, naopak stávají se běžnou částí našich životů, jak v organizacích, a tak i třeba v našich soukromých životech.
V letošním roce se udržitelnost dostává do centra pozornosti. Podniky, vlády i jednotlivci nyní považují udržitelnost za globální imperativ. Vyspělé technologie, přísnější normy pro tvorbu a podávání zpráv a silnější podpora zúčastněných stran vytvářejí impuls pro ekologické iniciativy a pobídky, které je podporují.
NahoruPřinášíme zde přehled toho, co považujeme za potřebné sledovat:
1. Reakce na změnu klimatu: Reálný přístup k dekarbonizaci anebo čistá nula
Brutálně horký rok 2023 se ukázal jako nejteplejší v historii. Vlády, věřitelé, investoři a další zainteresované strany si uvědomují, že času je málo, a proto stále více tlačí na společnosti, aby dekarbonizovaly, přičemž se očekává, že tento trend se ještě zrychlí.
Celosvětový důraz na dosažení nulových čistých emisí – bodu, kdy jsou emise skleníkových plynů způsobené člověkem vyváženy ekvivalentním množstvím odstraněným z atmosféry – v posledních letech zesílil.
Mnoho zemí se zavázalo dosáhnout čisté nuly do roku 2050, což je v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování na hodnotu výrazně nižší než 2 stupně Celsia.
A podniky napříč různými odvětvími si stanovují přísné cíle udržitelnosti, investují do obnovitelných zdrojů energie a vyvíjejí inovativní řešení ke snížení své uhlíkové stopy.
Tyto snahy jsou často vedeny očekáváním zainteresovaných stran, regulačními požadavky a poznáním, že udržitelné obchodní postupy mohou zlepšit hospodářský výsledek. A mohou přinést ekonomické zisky: Výzkum ukazuje, že trhy s uhlíkově neutrálním zbožím a službami mohou do roku 2050 představovat pro světovou ekonomiku hodnotu 10,3 bilionu dolarů.
Čistá energie: Přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie je ústředním bodem strategií udržitelnosti a iniciativ čistá nula a byl hlavním tématem loňského summitu OSN o klimatu COP28.
V rámci svých plánů přechodu na energetiku mnoho zemí zvyšuje využívání čisté energie – tedy energie vyráběné z recyklovatelných a obnovitelných zdrojů, jako jsou solární, větrné, geotermální a další zdroje, aby snížily svou uhlíkovou stopu.
Společnosti investují do projektů obnovitelných zdrojů energie a zavádějí energeticky účinné technologie a postupy. Tyto snahy jdou často ruku v ruce s širšími podnikovými iniciativami v oblasti udržitelnosti a mohou vést k významným úsporám nákladů a zlepšení ekologických parametrů.
2. Ochrana přírodních systémů
Příroda dostává místo u stolu. Vliv na přírodu jako firemní hledisko se dostává do popředí. Regulace a dobrovolné standardy prosadily ochranu přírody vedle priorit v oblasti klimatu. Podniky se na to nadále připravují a budou přecházet od vágních ambicí v oblasti ochrany přírody ke konkrétním cílům. A je na nás všech, aby nezůstalo jen u sdílení informací, ale abychom uskutečnili kroky a akce k udržitelnosti.
3. Zjednodušení zveřejňování informací o udržitelnosti – záznamy o odpovědnosti
Nové paradigma – Rozhodný celosvětový přechod na povinné zveřejňování informací o udržitelnosti má významný vliv na mnoho dalších trendů a nutí společnosti podrobně informovat o klimatických, přírodních a sociálních výsledcích. V roce 2024 se dopad tohoto posunu projeví zřejmě naplno.
Letošní rok je možná zatím nejzásadnějším rokem v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti. V lednu vstoupila v platnost směrnice Evropské unie o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), která vyžaduje, aby podniky v Evropě i mimo ni každoročně podávaly zprávy o environmentálním a sociálním dopadu svých obchodních aktivit.
Kromě CSRD vstoupí v roce 2024 v platnost nová povinná pravidla pro podávání zpráv také v Kalifornii, zatímco země po celém světě jsou na pokraji zavedení vlastních požadavků na zveřejňování nefinančních informací a dokumentace.
Investoři, regulační orgány a zúčastněné strany stále častěji požadují, aby společnosti zveřejňovaly informace o své expozici vůči rizikům souvisejícím s klimatem, jako je závislost na fosilních palivech nebo zranitelnost vůči povětrnostním jevům. Prostřednictvím povinného vykazování i dobrovolného zveřejňování mohou společnosti identifikovat a řídit rizika související s klimatem a poskytovat investorům a dalším zúčastněným stranám cenné informace pro větší transparentnost.
Vykazování se stává také klíčovým pro iniciativy sociální odpovědnosti podniků. Vzhledem k tomu, že si stále více společností stanovuje cíle v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a správy a řízení (ESG), je stále důležitější najít způsob, jak sledovat a přesně dokumentovat dosažený pokrok.
Transparentnost, kterou zajišťuje pravidelné a důkladné podávání zpráv, je jedním ze způsobů, jak se vyhnout greenwashingu neboli zavádějícím tvrzením o udržitelnosti a dopadu na životní prostředí. Díky dokumentaci mohou spotřebitelé, vlády a další zúčastněné strany činit lepší rozhodnutí na základě důvěryhodných informací.
Dodržování široké škály povinných pravidel pro podávání zpráv po celém světě však může být nepřehledné a komplikované. Jeden průzkum zjistil, že 81 % společností vytváří nové role a odpovědnosti, aby se přizpůsobily rostoucímu počtu požadavků na zveřejňování, zatímco 99 % společností uvedlo, že s určitou nebo velkou pravděpodobností budou investovat do více technologií a nástrojů souvisejících s vykazováním ESG.2 Některé se například obracejí na softwarová řešení, která mohou snadněji zachycovat, spravovat a vykazovat údaje o ESG.
4. Budování udržitelných a odolných dodavatelských řetězců
Společnosti zkoumají a analyzují svůj dodavatelský řetězec s cílem, aby do hloubky porozuměly jeho rizikům a příležitostem.
Udržitelné dodavatelské řetězce. V důsledku rostoucí poptávky spotřebitelů po udržitelných výrobcích a zvýšeného povědomí o dopadu výroby a přepravy zboží na životní prostředí se stále více podniků snaží o udržitelnější fungování svých dodavatelských řetězců.
To může zahrnovat používání ekologičtějších obalů nebo výrobních materiálů a snižování množství odpadu, stejně jako úsilí zaměřené na člověka, jako je zajištění spravedlivých pracovních postupů a bezpečného pracovního prostředí.
Tyto změny často vyžadují přehodnocení organizačních postupů a navázání nových partnerství. Podniky si stále více uvědomují, že jejich dopad přesahuje rámec jejich vlastních činností; v důsledku toho podnikají kroky k řešení emisí uhlíku v rozsahu 3, neboli emisí vypouštěných jinými subjekty v jejich hodnotovém řetězci.
5. Umožnění udržitelné spotřeby a výroby
Konec plýtvání? - Pod tlakem koktejlu regulací, soudních sporů, tlaku zainteresovaných stran a nedostatku zdrojů společnosti přehodnocují způsob výroby a balení výrobků. Zdá se, že oběhové hospodářství a udržitelné zásobování proniknou do běžné podnikové praxe.
Neplýtvej, nechtěj: model oběhového hospodářství, jehož cílem je minimalizovat zbytečný odpad a maximálně využít zdroje, zažívá rozmach. Místo toho, aby se na věci pohlíželo jako na věci na jedno použití, podporuje opětovné použití a recyklaci výrobků. Výzkum předpokládá, že přechod na oběhové hospodářství by mohl do roku 2030 přinést ekonomické přínosy ve výši 4,5 bilionu USD.
Podniky hrají klíčovou roli v podpoře oběhového hospodářství tím, že mění design výrobků tak, aby byly trvanlivější, opakovaně použitelné nebo recyklovatelné, snižují spotřebu zdrojů a omezují množství odpadu v celém životním cyklu výrobku. Maloobchodníci, zejména v módním průmyslu, stále více využívají oběhové obchodní modely: programy pronájmu a dalšího prodeje nabízejí příležitosti k růstu, zatímco opravárenské služby nabízejí alternativu k likvidaci na skládkách. Další podniky se zapojují tím, že poskytují možnosti prodloužení životnosti výrobků nebo plány na recyklaci či renovaci.
6. Uplatňování technologií v oblasti udržitelnosti
S nástupem umělé inteligence na scénu mají společnosti další digitální technologii, kterou mohou přidat do své sady nástrojů pro sběr a správu dat ESG. Nadcházející rok prověří, nakolik je umělá inteligence užitečná pro podporu udržitelného výkonu. A podpory či dotace pomohou společnostem rozšířit další technologie související s udržitelností.
Díky rozmachu umělé inteligence (AI), strojového učení (ML) a řady dalších pokročilých technologií se rok 2024 může stát rokem udržitelnosti založené na technologiích. Až budou společnosti v nadcházejícím roce zvažovat svůj dopad na klima, může jim několik nástrojů a možností pomoci řídit klíčové cíle udržitelnosti:
Umělá inteligence: Umělá inteligence může pomoci optimalizovat spotřebu energie, snížit emise a podpořit rozhodovací procesy při tvorbě strategie udržitelnosti. Některé organizace využívají schopnosti umělé inteligence k prosazování vlastní udržitelnosti – například k zajištění přesnějších klimatických předpovědí, optimalizaci spotřeby energie v budovách nebo identifikaci oblastí plýtvání či neefektivity v dodavatelském řetězci.
Průmysl 4.0: Výrobci integrují nové technologie, včetně internetu věcí (IoT), cloud computingu a umělé inteligence a strojového učení, do svých výrobních zařízení a do celého svého provozu. Chytré továrny, které tvoří Průmysl 4.0, mají schopnosti, které vedou k vyšší automatizaci, prediktivní údržbě, samooptimalizaci zlepšování procesů a efektivitě, která snižuje emise i celkové náklady.
Softwarová řešení: Jak již bylo zmíněno, softwarová řešení mohou společnostem pomoci orientovat se ve stále složitější síti povinných požadavků na podávání zpráv ESG. Například sada IBM Envizi ESG Suite dokáže efektivně shromažďovat stovky typů dat, analyzovat data napříč jednotlivými silami a snadno poskytovat zprávy připravené k auditu – což je proces, který by jinak byl náročný na pracovní sílu a náklady. Software pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost (EHS) může zefektivnit sběr dat a hlášení incidentů, sledovat bezpečnostní inspekce a certifikace a řídit hodnocení a zmírňování rizik, zatímco software pro environmentální zpravodajství může sledovat počasí z hlediska možných narušení a poskytovat informace pro rozhodování.
7. Respektování základních práv
Rostoucí počet soudních sporů, protestů komunit a kampaní nevládních organizací jasně ukazuje, že přehlížení lidských práv a zapojení komunit je stále přítomným podnikatelským rizikem. Do hry vstupují i regulační…
