Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky týkající se potravin, stravovacích služeb a prodejních automatů

3.1.3

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky týkající se potravin, stravovacích služeb a prodejních automatů

Evropská komise

 Nahoru1. Úvod

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky (GPP) mají veřejným orgánům usnadnit nákup zboží, služeb a stavebních prací se sníženými dopady na životní prostředí. Použití kritérií je dobrovolné. Kritéria jsou formulována tak, že pokud to konkrétní orgán uzná za vhodné, lze je integrovat (zčásti nebo zcela) do dokumentace k zadávacímu řízení s minimálními úpravami. Před zveřejněním výzvy k podávání nabídek se orgánům veřejné moci doporučuje, aby zkontrolovaly dostupné nabídky zboží, služeb a stavebních prací, které si hodlají obstarat na trhu, na kterém jsou činní. V tomto dokumentu jsou uvedena kritéria EU pro zelené veřejné zakázky, která byla vypracována pro skupinu výrobků v oblasti potravin, stravovacích služeb a prodejních automatů. Zdůvodnění výběru těchto kritérií a odkazy na další informace lze najít v doprovodné technické podkladové zprávě.

Tato skupina výrobků je rozdělena do tří částí – dodávání potravin, stravovací služby a prodejní automaty.

Kritéria jsou rozdělena na kritéria výběru, technické specifikace, kritéria pro zadání zakázky a ustanovení o plnění smlouvy. Existují dva typy kritérií:

• Základní kritéria – která jsou navržena tak, aby umožnila snadné použití zelených veřejných zakázek se zřetelem na klíčové oblasti environmentální výkonnosti výrobku, a jejichž cílem je udržet správní náklady společností na co nejnižší úrovni.

• Komplexní kritéria – která zohledňují více aspektů nebo vyšší úroveň environmentální výkonnosti a jsou určena pro orgány, které chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dále.

Vkládá se formulace "platí jak pro základní, tak pro komplexní kritéria", pokud jsou kritéria stejná pro oba typy.

1.1 Definice a oblast působnosti

Skupina výrobků "potraviny, stravovací služby a prodejní automaty" zahrnuje přímý nákup potravin veřejnými orgány a poskytování stravovacích služeb, ať už za pomoci vlastních zdrojů či zařízení nebo úplného či částečného externího zajišťování prostřednictvím smluvních cateringových firem.

Potraviny lze odebírat přímo od výrobců, zpracovatelů, velkoobchodníků či dovozců nebo mohou být součástí služeb poskytovaných smluvními cateringovými firmami.

Na podporu uplatňování kritérií jsou stanoveny níže uvedené technické definice (podrobnější informace a další technické definice jsou uvedeny v technické zprávě):

• Stravovací služba: Příprava, skladování a případně dodávání jídel a nápojů ke konzumaci pro spotřebitele/zákazníky/pacienty v místě přípravy, v satelitní jednotce nebo v prostorách / místě činnosti zákazníka.

• Smluvní cateringová firma: Podnik, který (kromě jiných činností či služeb) poskytuje stravovací služby (například provozuje podnikovou restauraci nebo dodává školní obědy) nebo zajišťuje nápoje, rychlé občerstvení či prodejní automaty.

• Smluvní kuchyně: Kuchyně (v místě spotřeby), kde se ze surovin připravuje veškeré jídlo nebo jeho významná část.

• Jednotka centrální výroby: Centrální kuchyně nebo centrální potravinářské závody, které dodávají hotová jídla nebo předem zpracované přísady / předem zpracovaná jídla do satelitních jednotek. Může zahrnovat služby zaměřené na hotová jídla i jídla určená k sestavení a podávání.

• Hotová jídla: Příprava – na místě nebo v centrálním zařízení – velkých várek produktů ke spotřebě, které jsou poté vhodně skladovány mražené nebo chlazené až do podávání.

• Jídla určená k sestavení a podávání: Tato jídla se podávají předem zpracovaná a uvařená. Poté jsou na místě ohřáta (je-li to nutné) a sestavena.

• Prodejní automaty a automaty na teplé nápoje: Automaty, které neustále poskytují občerstvení, ovoce, nápoje a/nebo sendviče atd. určené k přímé spotřebě nebo k ohřátí.

• Dávkovače vody: Zařízení určená pro výdej pitné vody, která případně mohou pitnou vodu ohřívat a/nebo ochlazovat.

Poskytování stravovacích služeb v mnoha případech ovlivňuje poptávka uživatelů (např. v kantýnách). V těchto případech možná budou muset veřejní zadavatelé zvážit, zda by poskytovatel služeb neměl přizpůsobit nabídku poptávce.

1.2 Obecné poznámky k ověřování

U řady kritérií je navrhovaným prostředkem ověření dodání štítků a osvědčení. Pro každé z kritérií jsou uvedeny příslušné štítky nebo osvědčení. Veřejný orgán rozhoduje, ve které fázi se mají tyto štítky či osvědčení předkládat. Obecně platí, že se nejeví jako nezbytné požadovat od všech uchazečů štítky či osvědčení již od začátku. Za účelem snížení zátěže uchazečů i orgánů veřejné moci lze při podání nabídky považovat za dostačující vlastní prohlášení. Poté jsou různé možnosti, zda a kdy tyto štítky či označení vyžadovat:

a) Ve fázi zadávacího řízení:

V případě jednorázových veřejných zakázek na dodávky může být tento doklad vyžadován od uchazeče s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou. Bude-li doklad považován za dostatečný, lze zakázku zadat. Bude-li doklad považován za nedostatečný nebo nevyhovující, pak:

• v případě, že se prostředek ověření týká technické specifikace, lze požadovat doklad od druhého nejlépe umístěného uchazeče, který by pro zadání zakázky připadal v úvahu,

• v případě, že se prostředek ověření týká kritéria pro udělení zakázky, je třeba odebrat dodatečně přidělené body a přepočítat pořadí v zadávacím řízení se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Štítkem nebo osvědčením je ověřeno, že určité požadavky splňuje vzorový produkt, nikoli vybavení skutečně dodávané v rámci smlouvy.

b) Během plnění zakázky:

Štítky či osvědčení lze požadovat v rámci smlouvy.

Výslovně se doporučuje zahrnout do smlouvy ustanovení týkající se výkonnosti. Ta by měla stanovit, že veřejný zadavatel má právo kdykoli po dobu trvání veřejné zakázky provádět namátková ověřování. V případě, že z výsledků těchto ověření vyplyne, že dodávané výrobky nesplňují kritéria, má poté veřejný zadavatel nárok uplatnit sankce přiměřené nedostatku a může vypovědět smlouvu. Některé veřejné orgány zařazují podmínky, jež stanoví, že pokud podle výsledků ověření příslušný výrobek nebo služba splňuje jejich požadavky, musí samy nést náklady na ověření; pokud však požadavky splněny nejsou, náklady musí nést dodavatel.

 Nahoru2 Nejvýznamnější dopady na životní prostředí

Podle dostupných poznatků z vědecké literatury byly vyvozeny následující závěry týkající se dopadů skupiny výrobků "potraviny, stravovací služby a prodejní automaty" na životní prostředí v průběhu svého životního cyklu:

Nejvýznamnější dopady zadávání veřejných zakázek na zásobování potravinami na životní prostředí jsou spojeny s výrobou potravin a zahrnují dopady na životní prostředí, jako je spalování fosilních paliv a spotřeba energie na různé činnosti, využívání půdy či změny ve využívání půdy a spotřeba vody a její znečištění. Existují však i další dopady na životní prostředí, které souvisejí s konkrétními kategoriemi potravinářských výrobků. Mezi ně patří:

• výroba a…