2.2.160
Nefinanční reporting: Co je to dvojí materialita?
Ing. Pavla Blackmore
Často dostávám otázky na klíčový pojem ze světa udržitelnosti, na dvojí materialitu. Co to tedy je?
V první řadě se jedná o inovativní přístup k hodnocení dopadů podnikání a činností a zároveň je to velmi efektivní nástroj, který umožňuje udržet reportování v rozumném a relevantním rozsahu pro danou organizaci.
Dvojí materialista je zásadní pojem v rámci ESG reportování, který je detailněji popsán v první části standardů – v části ESRS 1–a zahrnuje dva důležité aspekty:
- jak finanční faktory ovlivňují udržitelnost organizace (vliv okolí na organizace samotné), a
- jak udržitelné faktory ovlivňují finanční fungování organizace (vliv organizace na společnost a životní prostředí).
Tento přístup umožňuje vám ve vašich organizacích provést podrobnou analýzu a zohlednit klíčové aspekty udržitelnosti, které ovlivňují podnikání a finanční výkonnost podniku.
NahoruMaterialitu můžeme dělit na vnitřní a vnější.
Vnitřní materialita zahrnuje to, co organizace považuje jako materiální z pohledu svého výkonu a dlouhodobé udržitelnosti. Posuzuje se tedy, které aspekty a témata jsou fundamentální pro dosahování stanovených interních cílů a hodnot. Tyto faktory mohou mít navíc dopad na dlouhodobou udržitelnost, konkurenceschopnost a renomé organizace.
Vnější materialita obsahuje faktory, které jsou relevantní pro externí stakeholdery podniku, jimiž jsou investoři, zákazníci, vlády, nevládní organizace a další zainteresované strany. Tyto prvky označují externí stakeholdeři jako zásadní při posuzování výkonnosti a dopadu organizace na společnost a životní prostředí.
Hodnocení vnější a vnitřní materiality je vzájemně propojeno a je tedy třeba tuto provázanost náležitě zohlednit. Obecně platí, že prvkem analýzy je zhodnocení dopadů. Záležitost udržitelnosti je z hlediska takových dopadů významná, týká-li se skutečných nebo potenciálních, ať už pozitivních nebo negativních vlivů organizace na lidi nebo životní prostředí v různě dlouhém časovém horizontu. Relevantní jsou pak takové dopady, které organizace přímo vlastní činností způsobila, jsou spojeny s výrobky nebo službami prostřednictvím obchodních vztahů nebo k nimž přispěla.
NahoruJak materialitu posoudit?
Organizace si budou moci vybrat, jaká témata jsou vzhledem k povaze vašich činností relevantní, a která budete v nefinančním reportingu vykazovat.
Jak uvádějí mnozí experti a jak potvrzuje i moje zkušenost při zpracování dvojí materiality je posouzení materiality poměrně složitý proces a vyžaduje zásadní zaměření a také časovou dotaci.
Jednotlivé kroky pro posouzení materiality dle ESRS zahrnují:
-
zmapování kontextu organizace, zejména co se týče jejích obchodních vztahů a zainteresovaných stran;
-
promítnutí seznamu témat dle ESRS 1;
-
identifikaci všech možných dopadů, a to jak pozitivních, tak i negativních na kterých se organizace podílí, k čemuž je možné využít proces due diligence;
-
definování prahové hodnoty; a
-
sestavení seznamu všech ESRS témat udržitelnosti zahrnující veškeré pro organizaci specifické informace, které vyplynuly během procesu a nejsou stanoveny v základních dokumentech ESRS. Nakonec, posouzení finanční materiality každého významného tématu, dle toho, jestli se jeví jako riziko nebo příležitost a určení pravděpodobného finančního dopadu.
Dvojí materialita se zabývá jak interními, tak externími perspektivami. Organizace by měly identifikovat aspekty a témata, která jsou klíčová z hlediska obou pohledů, a zaměřit své úsilí na sledování, reportování a řízení těchto zásadních otázek. Díky tomuto postupu dojde k lepšímu porozumění rizikům a příležitostem jejich činnosti a přizpůsobení se všem výzvám.
NahoruJaký je rozdíl mezi jednoduchou a dvojitou materialitou?
Koncept jednoduché významnosti (používaný například Radou pro mezinárodní standardy udržitelného rozvoje (ISSB)) se soustředí na posouzení toho, jak klima a další faktory ESG ovlivňují finanční výkonnost organizace a její postavení na trhu. Organizace provádějí hodnocení jednoduché významnosti, aby identifikovaly rizika a příležitosti, které by mohly významně ovlivnit jejich provoz, příjmy, fyzická aktiva a celkovou hodnotu podniku. Tento přístup se zaměřuje výhradně na pochopení toho, jak externí faktory ovlivňují organizaci, aniž by výslovně zvažoval vzájemné dopady organizace na životní prostředí.
Na druhé straně dvojí významnost představuje komplexnější rámec, který uznává vzájemný vztah mezi organizací a jejím vnějším kontextem. Zatímco jednoduchá materialita se zaměřuje na to, jak je organizace ovlivňována vnějšími faktory, dvojitá materialita rozšiřuje tuto perspektivu o zkoumání toho, jak organizace naopak ovlivňuje vnější prostředí. Cílem tohoto holistického přístupu je zachytit dvojí význam dopadů na udržitelnost – zohlednit jak vnější vlivy na organizaci, tak dopady organizace na širší klima a životní prostředí.
Perspektiva “Outside-In“ vs. “Inside-Out
NahoruCo je příkladem dvojí významnosti?
Pojďme se krátce ponořit do živého příkladu dvojí významnosti v odvětví finančních služeb. Představte si banku, která pečlivě posuzuje své úvěrové postupy a úvěrová portfolia. Cílem je nejen pečovat o finanční růst, ale také zajistit, aby banka nepřímo nefinancovala činnosti škodlivé pro životní prostředí.
Představte si to: Banka se podobně jako ekologicky smýšlející investor rozhodne zbavit se investic do fosilních paliv. Tento krok nejenže je v souladu s pozitivním dopadem na životní prostředí, protože snižuje uhlíkovou stopu, ale má také vlnový efekt na finanční prostředí banky. Tím, že se banka zbavuje fosilních paliv, přispívá nejen ke zdravější planetě, ale mění také svou finanční výkonnost a úvěrové riziko.
Pokud se nad tím zamyslíte na několika příkladech, rychle si uvědomíte, že dvojí materialita má i některé výhody. Tři z nich vyzdvihujeme níže.
NahoruJaké jsou výhody dvojí významnosti?
Přijetí přístupu dvojí významnosti ve výkaznictví o udržitelnosti přináší několik výhod, mezi něž patří např:
-
Komplexní přehled: Dvojí materialita přispívá k ucelenějšímu pochopení výkonnosti společnosti v oblasti udržitelnosti.
-
Sladění se zainteresovanými stranami: Tento přístup pomáhá společnostem sladit jejich výkonnost v oblasti udržitelnosti s potřebami zainteresovaných stran, posiluje důvěru a zajišťuje pozitivní přínos světu.
-
Řízení rizik: Společnosti mohou zlepšit řízení rizik tím, že pochopí širší dopad otázek udržitelnosti, což jim umožní zmírnit rizika a využít příležitosti.
NahoruCo říká ESRS o dvojí významnosti?
Dvojí významnost hraje v rámci Evropských standardů pro vykazování udržitelnosti klíčovou roli. ESRS rozděluje dvojí významnost do dvou různých hledisek:
- Dopadovou materialitu, která představuje perspektivu “zevnitř ven“.
- Finanční významnost, která odráží perspektivu “zvenčí dovnitř“.
V ESRS jsou definovány následovně:
“Záležitost udržitelnosti je významná z hlediska dopadu, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Podstatná záležitost udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje dopady, které podnik způsobil nebo k nimž přispěl, a dopady, které jsou přímo spojeny s vlastními činnostmi podniku, jeho výrobky a službami prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují předcházející a navazující hodnotový řetězec podniku a neomezují se pouze na přímé smluvní vztahy.“
Evropské standardy pro vykazování udržitelného rozvoje (ESRS), str. 7.
“Záležitost týkající se udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo může vyvolat významné finanční dopady na vývoj podniku, včetně peněžních toků, finanční pozice a finanční výkonnosti, v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Je tomu tak zejména tehdy, pokud vyvolává nebo může vyvolat rizika nebo příležitosti, které významně ovlivňují nebo mohou významně ovlivnit jeho budoucí peněžní toky. Budoucí peněžní toky spolu s dalšími rozhodujícími faktory, jako jsou obchodní model, strategie, přístup k financování a náklady na kapitál, mohou pravděpodobně ovlivnit finanční pozici a finanční výkonnost podniku v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.“
Evropské standardy pro vykazování udržitelného rozvoje (ESRS), str. 8.
Pokud jste se dostali až sem, měli byste nyní dobře rozumět dvojí významnosti. Pojďme se proto nyní hlouběji podívat na posuzování dvojí významnosti.
Nahoru7 kroků k provedení…
