Co je aktuálního v ESG na podzim roku 2024?

2.2.161

Co je aktuálního v ESG na podzim roku 2024?

Ing. Pavla Blackmore

Dnešní článek představuje souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG. Nabízí praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

 NahoruJak vnímají ESG české firmy v roce 2024?

Podle výsledků letošního průzkumu agentury IPSOS nazvaného “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje,“ který byl proveden pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR, povědomí o ESG v posledních dvou letech vzrostlo. Téměř třetina Čechů o této zkratce již slyšela, přičemž 8 % dotázaných uvádí, že dobře rozumí, co tento pojem znamená. Také ve firemním sektoru dochází k rychlému růstu povědomí o ESG.

Velké společnosti již začaly ESG aktivně integrovat do svých činností a připravují udržitelnostní strategie, které jim usnadní nefinanční reporting podle schválených Evropských standardů pro reportování o udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají často výhodu, protože své ESG procesy přebírají od svých mateřských společností v zahraničí. Českým pobočkám pak připadá úkol tyto strategie přizpůsobit lokálním podmínkám a vzdělávat své zaměstnance, což však představuje náročnou výzvu.

Na rozdíl od velkých firem jsou středně velké české podniky zatím ve fázi získávání informací a vzdělávání se o ESG. I když se tyto firmy zabývají tématy spojenými s ESG (například péče o zaměstnance, odpadové hospodářství atd.), často si neuvědomují, že tyto aktivity spadají do oblasti ESG. V současné době se v rozsáhlém množství informací o ESG snaží zorientovat a pochopit klíčové aspekty, jako je vztah mezi ESG a ESRS standardy, rozdíly mezi ESG a jeho předchůdcem CSR, nebo rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem. Rovněž řeší otázku, kdo bude ve firmě dlouhodobě zodpovědný za problematiku ESG.

I středně velké a menší firmy by však neměly zavádění ESG odkládat. Brzy po nich totiž budou jejich větší odběratelé vyžadovat vybraná data týkající se ESG, protože tyto společnosti budou muset reportovat své ESG aktivity.

 NahoruKde tedy mají firmy začít?

Prvním krokem při zavádění ESG je provedení kvalitní analýzy udržitelnostních aktivit firmy. Jak legislativa, tak praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je zásadní zvládnout tzv. dvojí materialitu. To znamená vyhodnotit, která témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní společnost relevantní (materiální) s ohledem na její činnost a obor podnikání.

Od prvního zveřejnění standardů ESRS uplynulo již dost času a během této doby standardy i jednotlivá podtémata prošly několika zásadními změnami. Nicméně povinnost provádět hodnocení materiality zůstává ve standardech konstantní od samého začátku. Je tedy jasné, že materialita je klíčovým principem pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe však ukazuje, že firmy často nerozumí procesu určování materiality. Proč tomu tak je? Dosud měly společnosti značnou volnost při rozhodování, která témata zahrnou do svého ESG reportingu a která vynechají.

To vedlo k tomu, že firmy často nevěnovaly dostatečnou pozornost tomuto kroku a výběr témat stavěly na základě vlastního úsudku, který nebyl vždy podpořen důkladnou analýzou. Mnohé společnosti také preferovaly v reportingu témata, která je ukazovala v pozitivním světle, spíše než témata, kde mají skutečný dopad na udržitelnost. Aby Evropská komise firmám v tomto směru poskytla praktickou pomoc, vydala ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod na provedení analýzy materiality.

 NahoruMalé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

• Evropská komise rozhodla o odkladu přijetí sektorově specifických standardů ESRS o dva roky, tedy až do 30. června 2026. Tento odklad byl schválen Evropským parlamentem a Radou v říjnu 2023. I když jsou standardy oficiálně odloženy, EFRAG může vydávat návrhy těchto standardů dříve.

Přestože byly sektorově specifické standardy odloženy, firmy stále musí věnovat pozornost identifikaci a reportování významných dopadů, rizik a příležitostí, které se mohou týkat jejich sektoru.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

• Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.

• Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.

• Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity.

• Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.

• Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. července 2023. Tyto standardy byly následně schváleny Evropským parlamentem a Radou EU. Finální podoba ESRS standardů je tedy nyní platná a vchází v platnost podle stanoveného harmonogramu.

 NahoruKdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V souladu se směrnicí CSRD bude zpráva o udržitelnosti součástí zprávy vedení podniku a bude vyhotovena v jednotném elektronickém formátu, včetně označování (tagování). Tagování znamená označování a kategorizaci informací obsažených v reportech a slouží k lepší orientaci. Audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu, tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku má na starost Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.

 NahoruRychlý rozvoj odvětví ESG ratingů a nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším významným trendem je dynamický rozvoj oblasti ESG ratingů, a to jak na globální úrovni, tak v České republice. Kritici původních ESG ratingů upozorňují na absenci jednotné definice, co přesně by mělo být v rámci ESG hodnoceno. Výsledkem je, že ratingové agentury používají různé metodologické přístupy a posuzují environmentální, sociální a správní aspekty firem podle různých kritérií. To vede k tomu, že hodnocení jedné a té samé firmy se může lišit v závislosti na tom, která ratingová agentura či organizace provádí hodnocení. Pro správné pochopení výsledků ESG ratingu je proto klíčové seznámit se s použitou metodikou.

Evropská komise postupně zavádí opatření, která mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a přispět k harmonizaci jejich metodických postupů.

V České republice se tématu ESG ratingů věnují především neziskové organizace, média a akademická sféra. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s magazínem Forbes Česko letos pořádá třetí ročník ESG žebříčku. Dalším příkladem je nezávislý rating TOP Odpovědná firma, který má v České republice již dvacetiletou tradici a je organizován platformou Byznys pro společnost. Na mezinárodní úrovni se mezi nejvýznamnější ESG ratingy řadí hodnocení od agentur jako S&P Global, Moody‘s, MSCI a Sustainalytics.

V současnosti je význam ESG ratingů především reputační. Jedním z…